VÝCVIK...
VÝCHOVA A VÝCVIK: - pár slov na úvod
Výchova a výcvik každého pejska (jakéhokoliv plemene) je během na dlouhou trať. Někdy je to více či méně náročné, ale každopádně to chce velkou trpělivost!! Je nezbytné, aby páníček měl dobrý vztah se svým pejskem, bez toho je skoro nemožné psa vycvičit. S výchovou by se mělo začít už od štěněte.
Každého psa lze vycvičit i slovenského čuvače. Mýtus, že slovenský čuvač je nevycvičitelný je hloupost. Jen si zkuste představit baču, který má při pastvě ovcí neovladatelného psa, který ho vůbec neposlouchá. Bez problémů zvládne výcvik poslušnosti, stopy a při zkušeném vedení i cviky obrany. Obranu lze slovenského čuvače učit jen ve velmi krátkých intervalech, ale zároveň často. Ke sportovnímu výcviku není moc vhodný.
Pokud jde o pachové práce, zvládne jak sledování stopy, tak rozlišování předmětů. Je však velmi vhodné s výcvikem pachových prací začít již v nejrannějším štěněcím věku. Pak pracuje s chutí a zároveň klidně. Míčové hry a skákající míčky ho příliš nezajímají, proto je zapotřebí při výchově a výcviku využívat kouzla mlsot. Problémy ve výcviku poslušnosti mohou výrazněji nastat zejména při aporotování. Aportování nepatří moc k jejich oblíbeným činostem, ale pokud ho to učíme už od štěněte například hrou, tak je to i baví.
Čuvače lze využít jako pasteveckého psa, ale je nutné, aby se se stádem seznámil do 6-ti měsíců svého věku. Také jsou velmi vhodní jako strážci objektů. Při vhodném výcviku je možné z něho udělat dobrého psa záchranáře. V běžném životě je možné ho použít jako pomocníka k tahání vozíků či saní s nákladem. Slovenský čuvač disponuje překvapující fyzickou silou.
ZAČÁTKY VÝCVIKU: 
Když si pejska přivezeme domů je staré kolem 7 týdnů. Je důležité, aby se u nás nedříve aklimatizoval a zvykl si na nové prostředí, režim a páníčky. Je dobré se štěňátku prvních několik dní intezivně věnovat, aby nepocítilo ztrátu matky a sourozenců. Prvním roce života je důležité psa seznámit s co nejvíce věcmi, i tím se učí!! Pes by neměl být izolován, protože jinak by v budoucnu mohli být problémy s jeho chováním!! Například bude se bát cizích lidí nebo naopak bude moc zlý, či nebude se umět chovat na vodítku.
- kdy, jak a s čím začít??
Začínáme co nejdříve. Už když si štěňátko přivezeme od chovatele je ochotné naslouchat naším povelům. Pro štěně je velmi těžké se dlouho soustředit, proto by výcvik měl mít krátké intervaly a být spíš formou hry. Nesmíme ani zapomenout na pochvaly a mlsoty. Nejprve se začíná s nácvikem čistoty. Dobře vychovaný pes by nám neměl být naobtíž likvidováním našich věcí, nebo znečisťováním bytu. Další co našeho miláčka učíme je jeho jméno . Jako další věc, na kterou by si měl pejsek zvyknout je obojek a vodítko. Než si na ně zvyknou a než pochopí, že to znamená jít někam ven, tak se jim to většinou moc nelíbí. Chce to velkou trpělivost a učit to pejska pomalu a hlavně ho tím neotrávit. Poté, co už je pejsek navyklý a vodítko a obojek můžeme ho pomalu učit, aby přiběhl k nám, a to povelem " ke mě" . Následuje dřina, naučit psa chodit na vodítku a pak také u nohy, a také i bez vodítka. Základní fázi výcviku ukončíme naučením našeho mazlíčka povelům sedni, lehni a zůstaň.
Hned od začátku je vhodné rozlišovat a použítat tyto dva povely: FUJ a NESMÍŠ .
FUJ: Povel fuj používáme, když nechceme, aby náš mazlíček NIKDY neporváděl to, co momentálně provádí. Může se stát, že v konání bude pokračovat i přes toto napomenutí (určitě se to někdy stane..:-) ) tak v tomto případě psa nikdy fyzicky netrestejte a ani na něho nekřičte. Kdyby jste na něho křičeli nebo ho i uhodili, pravděpodobně by došlo k tomu, že se vás bude bát!! A když se vás bude bát, tak k vám jen tak nepřijde... Nejlépe asi uděláte, když psa chtíte v zátylku za kůži, či přitáhnete za objek a lehce s ním zatřesete.
NESMÍŠ: Tento povel znamená, že momentálně pes nesmí dělat dannou činnost, ale jindy může. Například, že nesmí do bytu pokud je špinavý.
